Migréna: proč vzniká a jak na prevenci migrény?

Bolest hlavy - migréna

Migréna je dlouhodobé onemocnění, které se projevuje opakovanými, často silnými bolestmi hlavy. Tyto bolesti mohou mít různou intenzitu a délku a jsou často doprovázeny dalšími příznaky, jako je nevolnost, zvracení a citlivost na světlo a zvuky. Je to druhý nejčastější typ bolesti hlavy. Statistiky ukazují, že ženy v produktivním věku jsou postiženy dvakrát až třikrát častěji než muži.

Migréna je na jedné straně hlavy, nejprve se jedná u tupou bolest, ta se mění v pulzující. Ta může strany střídat, vystřelovat do spánku, do přední či zadní části hlavy a do okolí očí.

Jak vzniká migréna?

Migréna začíná tím, že se nadměrně stáhne cévní řečiště v oblasti zrakového centra. Ve druhé fázi se objeví intenzivní bolest, která je způsobena náhlým rozšířením cév kolem mimolebečních tepen, především krkavice.

migrena

Nejčastější příčiny migrény

Po několika migrénách většinou dokážete pacient rozpoznat pravděpodobné spouštěče bolesti hlavy. Všechny příčiny nejsou dosud objasněny, ale podle vědeckých výzkumů může být jednou z nich vrozená citlivost na náhlé změny v centrálním nervovém systému.

Významnou roli při vzniku migrény hrají tělu vlastní látky, jako je serotonin. Na náchylnost k migrénám mají vliv i hormonální změny během menstruačního cyklu, menopauzy, andropauzy u mužů nebo dlouhodobé užívání některých léků.Začátek formulářeKonec formuláře

Původci migrény nejsou zcela známé. Příčiny mohou být jak vnitřní, tak vnější. Nejčastěji jde o tyto původce:

  • Stres,
  • hormony – zejména u žen,
  • jídlo a aditiva – čokoláda, kofein, alkohol,
  • přísná dieta,
  • spánek – málo či hodně spánku,
  • změny počasí,
  • cestování,
  • silné světlo, zvuky, pachy,
  • genetika,
  • zubní problémy,
  • nemoc mozku,
  • nadměrné užívání léků proti bolesti.

Příznaky migrény

Mezi hlavní příznaky patří

  • Bolest hlavy – tepající či pulzující bolest, často na jedné straně hlavy
  • Aura – zrakový či smyslový příznak (záblesky, tmavé skvrny, blikající světla),
  • Zvracení, nevolnost,
  • Přecitlivělost na světlo, zvuk, zápach

Pojďme si nyní jednotlivé příznaky více rozebrat. Tyto příznaky se mohou lišit podle fáze záchvatu migrény a jednotlivce, ale mezi nejběžnější patří následující.

Bolest hlavy: Hlavním příznakem migrény je silná, pulzující bolest hlavy, která často postihuje jednu stranu hlavy, i když se může rozšířit na obě strany. Tato bolest může být natolik intenzivní, že znemožňuje běžné denní činnosti. Bolest je obvykle zhoršována fyzickou aktivitou, světlem, hlukem nebo silnými pachy.

Aura: Někteří lidé zažívají tzv. auru, která může předcházet bolestivé fázi migrény. Aura se projevuje jako zrakové poruchy, například blikající světla, záblesky, skvrny nebo dočasná ztráta zraku. Aura může také zahrnovat brnění nebo znecitlivění v končetinách, problémy s řečí nebo pocit zmatenosti.

Nevolnost a zvracení: Migréna je často doprovázena nevolností, zvracením a obecnou žaludeční nevolností. Tento příznak může být natolik závažný, že postižený nemůže jíst ani pít a zvracení může přinést dočasnou úlevu.

Citlivost na světlo a zvuk: Fotofobie (citlivost na světlo) a fonofobie (citlivost na zvuk) jsou běžné u osob s migrénou. Tyto osoby se často stahují do tmavých, tichých míst, aby zmírnily své příznaky.

Únava a slabost: Po odeznění akutní fáze migrény může postižený cítit silnou únavu, slabost a celkový vyčerpání, což může trvat několik hodin až dní. Tento stav je někdy označován jako "migrénová kocovina".

Změny nálady: Migréně mohou předcházet nebo ji doprovázet změny nálady, jako je podrážděnost, deprese nebo naopak euforie. Tyto změny mohou být jemné a mohou být předzvěstí blížícího se záchvatu.

Poruchy soustředění: Osoby trpící migrénou často hlásí problémy s koncentrací a kognitivní funkcí, což může ztěžovat plnění běžných úkolů.

Každý jedinec může pociťovat migrénu jinak a příznaky se mohou lišit při různých záchvatech. Identifikace a pochopení těchto příznaků je klíčová pro efektivní léčbu a prevenci migrénových záchvatů.

migrena01

Typy migrény

Nejčastější typy jsou:

  • Migréna s aurou
  • Migréna bez aury – nejběžnější typ
  • Chronická migréna – 15 či více dní v měsíci, nejméně po dobu 3 měsíců
  • Hemiplegická migréna – vzácná, způsobuje dočasnou paralýzu před či během záchvatu

Aura před bolestí hlavy se projevuje napětím, nervozitou, podrážděností, poruchami vidění, změnami chutí, zvýšenou citlivostí na vůně, mravenčením nebo brněním v končetinách a křečemi.

Tyto příznaky zmizí téměř okamžitě po začátku bolesti hlavy, která je obvykle jednostranná, pulzující a může trvat několik hodin až dní. Migréna má u každého jedince jiný průběh a intenzitu. Někdy může být bolest tak silná, že vám znemožní jít do práce a fungovat.

Lékaři doporučují, aby se každý s migrénou nechal alespoň jednou vyšetřit neurologem, protože migréna může někdy být příznakem jiného skrytého onemocnění, i když není život ohrožující.

Prevence migrény

Jde o kombinaci životního stylu a léků.

  • Léky – léky které předchází migréně, nebo jí zmírňují
  • Úprava spánku – pravidelný spánkový režim
  • Zmírnění stres – meditace, hluboké dýchání, jóga
  • Dieta – vyhnout se jídlu, které migrénu způsobuje

Prevence migrény zahrnuje několik klíčových strategií zaměřených na snížení frekvence, intenzity a trvání záchvatů. Tyto strategie jsou individuální a mohou se lišit v závislosti na konkrétních spouštěčích migrény u každého člověka.

Jedním z nejdůležitějších kroků v prevenci migrény je identifikace specifických spouštěčů, které mohou vyvolat záchvat. Mezi běžné spouštěče patří stres, nedostatek spánku, určité potraviny (například čokoláda, sýry, alkohol), hormonální změny, dehydratace, změny počasí a jasné světlo. Vedení deníku migrén může pomoci identifikovat tyto spouštěče, což umožní následně se jim účinně vyhýbat.

Další důležitou prevencí je dodržování pravidelného denního režimu. To zahrnuje pravidelný spánkový režim, kdy se snažíme chodit spát a vstávat ve stejnou dobu každý den, a to i o víkendech. Kromě toho je vhodné jíst pravidelně a vyhýbat se vynechávání jídel, které může být spouštěčem migrény. Fyzická aktivita je také důležitá, neboť pravidelné cvičení může pomoci snížit frekvenci migrén tím, že zmírní stres a zlepší celkovou pohodu.

Snížení stresu je dalším klíčovým prvkem prevence migrény. Stres je jedním z nejčastějších spouštěčů, proto je důležité osvojit si techniky zvládání stresu, jako jsou relaxační cvičení, meditace, jóga nebo hluboké dýchání. Pravidelný odpočinek a relaxace během dne mohou také přispět ke snížení rizika vzniku migrény.

V některých případech může být vhodné zvážit preventivní léky. Pokud jsou migrény časté nebo zvláště těžké, může lékař předepsat léky, které se užívají denně, aby se snížila pravděpodobnost vzniku záchvatu. Tyto léky mohou zahrnovat beta-blokátory, antidepresiva, antiepileptika nebo specifické léky proti migréně.

Dalším aspektem prevence je vyhýbání se dehydrataci. Dostatečný příjem tekutin je nezbytný, protože dehydratace je známým spouštěčem migrény. Doporučuje se pít pravidelně během dne a dbát na zvýšený příjem tekutin během horkých dnů nebo při zvýšené fyzické aktivitě.

Konečně, důležité je také dbát na hormonální změny, zejména u žen, které mohou být citlivé na změny hormonálních hladin během menstruačního cyklu. V těchto případech může být vhodné konzultovat s lékařem možnosti hormonální terapie nebo jiných preventivních opatření.

Prevence migrény je proces, který vyžaduje trpělivost a individuální přístup. Kombinace těchto strategií může výrazně přispět ke zlepšení kvality života a snížení počtu záchvatů.

migrena-prevence

Léčba migrény

Při záchvatu migrény vám pomohou běžně dostupné léky. Využívat můžete i preventivní léčiva a samozřejmostí by měla být změna životního stylu.

  • Léky proti bolest – paracetamol, ibuprofen, aspirin
  • Triptany – speciální léky pro léčbu migrény
  • Antiemetika – léčí nevolnost a zvracení
  • Preventivní léky – léky jako beta-blokátory, antiepileptika, antidepresiva mohou pomoci se snížením záchvatů migrény

Jestliže máte akutní mírné až střední bolesti, tak by vám měly stačit volně prodejné léky. Na trhu jsou tablety, kapsle i čípky. Pokud chcete, aby byl nástup co nejrychlejší, volte přípravek s názvem „rapid“.

Na trhu se můžete setkat i s kombinovanými léky. Přípravky s kofeinem zvyšují účinek paracetamolu. Guaifenesin uvolňuje ztuhlé šíjové svaly a zmírňuje psychické napětí. Při nevolnosti lze kromě léků na bolest užít také antiemetika a prokinetika. Pokud se vám bolest hlavy vrací nebo souvisí se stresem, dlouhodobě užívejte hořčík, který snižuje únavu a vyčerpání.

Doporučuje se vést si deník, díky kterému pacient lépe odhalí příčiny migrény. Pomoci může pravidelné užívání vitamínových doplňků jako pupalkový olej, hořčík, vápník, koenzym Q10, vitaminy skupiny B, lecitin a omega-3 mastné kyseliny. Dbejte také na to, aby tyto látky byly součástí vaší každodenní stravy.

Babské rady na léčbu migrény

Mezi oblíbené byliny patří kopretina, andělika, jinan dvoulaločný, pupalka, levandule, devětsil, kozlík lékařský. Kopretina neboli řimbaba obecná obsahuje parthenolid. Jinan dvoulaločný je skvělý na podporu krevního oběhu v mozku.

Jedním ze způsobů, jak předejít migréně, je zkusit aromaterapii, tedy léčbu vůněmi. Přírodní éterické oleje získané lisováním za studena z vybraných rostlin mají nezastupitelnou roli. Aromaterapeuti doporučují potírání spánků levandulovým, eukalyptovým, bazalkovým, mandarinkovým nebo meduňkovým olejem. Tyto oleje lze také přidat do koupele, na polštář nebo do aromalampy k domácí inhalaci.

Další alternativní metoda, která může pomoci, je akupresura. Tlak na citlivé body během záchvatu bolesti nebo preventivně může být účinný. Akupresurní body najdete na zadní části krku a ramen, na spáncích a v měkkém „důlku“ mezi palcem a ukazováčkem na ruce. Homeopatie je také možnost, ale vždy se předem poraďte s odborníkem.

Kdy jít k lékaři s bolestí hlavy - migrénou?

  • Zažíváte náhlou intenzivní bolest, kterou jste dosud nezažili.
  • Stal se vám úraz hlavy nebo páteře.
  • Objevily se bolesti po 50. roce života.
  • Bolest se objevila po fyzické námaze.
  • Bolest je doprovázena horečkou, nadměrnou spavostí, nevolností nebo zvracením.
  • Bolest se zhoršuje a nezabírají léky.
  • Máte vysoký krevní tlak.
  • Omezuje bolest váš každodenní život.
  • Trpíte neurologickým onemocněním (obrna, epilepsie, poruchy řeči a rovnováhy).

Jak žít s migrénou

Vyhýbejte se spouštěčům, relaxujte, zařaďte do života jógu, meditaci, uvolněte tělo i mysl a hlavně snižte hladinu stresu. Vyhledejte si skupinu lidí trpících migrénou, nebudete se cítit tak osaměle a můžete sdílet své zkušenosti.

10 základních spouštěčů bolestí hlavy

  1. Počasí – změny počasí, změny vlhkosti či tlaku
  2. Jídlo – jde například o čokoládu, citrusy, sýry, uzené maso, ořechy, cibuli, slané pokrmy, glutamát sodný, zmrzlinu. Rovněž i vynechání jídla škodí.
  3. Stres – po odeznění stresové situace se může dostavit bolest hlavy kvůli poklesu hladiny hormonů.
  4. Nápoje – alkohol, velké množství čaje, kávy, rychlé vypití studeného nápoje, dehydratace
  5. Hormony – zejména u žen během menstruace
  6. Virová nebo bakteriální infekce – nachlazení, chřipka, covid-19, meningitida atd.
  7. Nadměrný fyzický výkon – ani s pohybem se to nemá přehánět
  8. Špatné držení těla - hrbení při sezení, ohnutí krku a napětí v šíji.
  9. Málo spánku – nekvalitní či krátký spánek
  10. Migréna – jde o chronickou bolest hlavy doprovázenou nevolností, přecitlivělostí atd.

Zajímavosti o migréně

Migréna byla popsána již ve starověkých civilizacích. Jde o genetickou nemoc, pokud máte tuto nemoc v rodině, nejspíš jí budete také trpět. Obvykle se projevuje v dospívání a nejvíce se týká osob v produktivním věku tedy 30 do 50 let. Více než 10 % všech lidí na světě trpí migrénou.